Rezervní versus Reverzní tisk

V přírodním barvířství se vyskytují tyto dva termíny, které jsou si hodně podobné a tudíž snadno zaměnitelné. Každý ale označuje jinou tradiční technologii, která se používá při ručním potisku látek a následném barvení v rostlinných barvivech.

Jak to tedy s nimi je a jaký v nich je rozdíl?

Při rezervním tisku se používá pro zdobení takzvaná rezerva. Tou se vykrývají místa, která mají zůstat bílá. Jednou z používaných rezerv je horký vosk. Tradičně se s ním setkáte například

u javanského batiku. Horkým voskem se kreslí na látku pomocí kovového pisátka s nádobkou, kterému se říká Tjan Ting. To, co se nakreslí voskem, je pak při barvení chráněné a kresba zůstane bílá

(respektive si zachová barvu podkladové látky).Voskem se na textil také tiskne pomocí kovových nebo molitanových raznic.

Další rezervní technikou je tradiční modrotisk. Při modrotisku se nanášejí různé rezervní pasty nebo popy, které zabraňují obarvení, takže výsledný potisk zůstává bílý.

Do rezervních technik by se dalo zařadit i shibori, kdy se látky vyvazují provázky, různě skládají a převazují, aby se pomocí toho vytvořily všelijaké vzory. Jako rezerva tu fungují právě provázky a různé stlačovací metody.

U všech rezervních technik, kromě shibori, se musí následně barvit za studena, protože vosk nebo rezervní pasty by se v horké barvící lázni roztekly. Takže v přírodním barvení se s těmito technikami pojí hlavně barvení indigem z kterého se získávají opakovaným ponorem krásné modré odstíny.

S reverzním tiskem je tomu trochu jinak. Oproti tisku s rezervními pastami nebo malbě voskem je to technika kompatibilní i s horkými barvícími lázněmi, kterou vyžaduje většina ostatních rostlinných barviv. Aby se však tato barviva s vláknem textílie mohla dobře propojit, potřebujeme (a to zejména u bavlny a jiných celulózových tkanin) pomoc mořidel. Mořidla pomáhají navázat molekuly barviv na samotné vlákno. Barvené látky se tedy nejdříve musí celé dobře namořit, aby vůbec k požadovanému zabarvení došlo. Při reverzním tisku se pak pomocí kyseliny mořidlo "odtiskává". Tam kde se kyselinová pasta razítkem nebo štětcem nanese, tam dojde k porušení vazby vlákna s mořidlem a ve výsledku se to projeví světlejším odstínem potištěných motivů. Bavlněné látky se moří kombinací taninů se solí hliníku(kamenec) nebo železa (zelená skalice). Všelijakým kombinováním mořidel a barviv můžete získávat velmi pestrou škálu krásných barevných odstínů(viz foto).

Já jsem si reverzním tiskem v létě zkusila natisknout sadu puntíkatých látek. Na obarvení jsem použila květinové poklady z mé zahrady a to konkrétně třezalku, marunek, krásenku sírožlutou a krásnoočko barvířské. Růžovou jsem vykouzlila z nálevu kořene mé oblíbené mořeny barvířské, kterou tedy ještě na zahradě nepěstuji, ale kupuji si sušený drcený kořen. (Šedému šátku s rybičkami dal odstín odvar z listů škumpy orobincové v kombinaci se železem).

S reverzním tiskem je moc příjemná práce, můžete experimentovat s různými barevnými odstíny, můžete kyselinovou pastou svoje vzory na látku i malovat nebo nanášet šablonami. Je to vlastně ekologicky šetrná alternativa k běžně používané technice savování (odbarvování savem). Ta je bohužel plná chemie, ale dobrá zpráva je, že se tomu můžeme vyhnout. Hrát si a tvořit je možné i udržitelně pro naše zdraví i životní prostředí. A to se počítá!

Pokud byste měli chuť si tuto techniku také osvojit, proniknout více do tajů přírodního barvení, přijďte na kurz Alchymie tisku II, kde si osaháme její možnosti a naučíme všechny potřebné postupy. Rezervujte si svoje místo v události, kterou sdílím níže pod příspěvkem.

Doufám, že pro vás byl článek i tentokrát užitečný a že jste se něco nového dozvěděli.

Kouzlo přírodních barev je nádherné a já ho tak ráda s vámi sdílím.

Díky že jste dočetli až sem a moc se těším o čem bude příští článek.

Markéta K.

Alchymie přírodního tisku II / Reverzní tisk

11. října 2025 10:00–15:00Za Strahovem 362/62

Registrovat