Tentokrát se koukneme do jiného vzdáleného kouta zeměkoule.
Jak už titulek napovídá, zavítáme do Indie, která je kolébkou mnoha starodávných textilních technik.
Indie se pyšní bohatou tradicí ruční výroby a zdobení textilu, ať už jde o tkaní, barvení nebo zdobné vyšívání. Dovedli tu také k dokonalosti techniku ručního potisku látek.
Indičtí řemeslníci byli po celém světě vyhlášeni svou schopností vytvářet nádherně zdobené bavlněné látky za využití místních přírodních zdrojů. Vyvinuli sofistikovanou techniku nanášení mořidel a rostlinných barviv a s její pomocí jim vznikaly pod rukama překrásné bohatě vzorované látky, které ve světě neměly obdoby. Nejstarší fragmenty indických potištěných bavlněných látek se dochovaly v Egyptě a počátky barvířských technik spojených s mořidly se datují až do 3. tisíciletí před.n.l.
Indické látky se do Evropy dostaly někdy koncem 16. století a získaly si rychle velikou popularitu. Během 18.století se dokonce staly hrozbou domácímu evropskému textilnímu průmyslu a mnoho zemí zavedlo omezení, která fakticky zakázala dovoz většiny bavlněného zboží z Indie. Mezitím si evropští textilní průmyslníci začali přisvojovat indické techniky a rozvíjet svůj vlastní tiskařský průmysl. Průmyslově tištěné látky pak pod nátlakem dováželi do kolonizovaných zemí včetně Indie, čímž mnoho z původního textilního a barvířského umění starých mistrů bylo doslova zničeno.
(Možná si v této souvislosti vzpomenete na Gándího, který propagoval kolovrátek jako nástroj k znovuzískání národní suverenity, ale to už je úplně jiný příběh).
Zájem o indické textílie a tradiční technologie se znovu oživil v 60.letech minulého století a to vyvolalo i v samotné Indii novou vlnu snahy o obnovení a návrat k tradičnímu tiskařskému řemeslu...V Indii jsou mnohá střediska, kde se tradičně věnovali potisku, každé je proslulé svým vlastním stylem, vzory, barevností i používanou technologií.
Tisk dřevěnými raznicemi nicméně pochází z Číny, jeho vznik se datuje někdy k 4000př.n.l.
V Indii zdomácněl, nahradil původní ruční malbu a byl doveden k dokonalosti.
Sofistikované raznice se vyřezávají ručně z tvrdého dřeva teky obrovské, platanu nebo hrušky.
Často se pro barevný soutisk složitých ornamentů používají až 4 různé raznice (každou se tiskne jiná barva a výsledkem je vícebarevný vzor). Raznice jsou samy o sobě fascinujícím uměleckým dílem.
Bavlněné látky jsou mimochodem pro přírodního barvíře největším oříškem. Aby se barvy s jejich vláknem dobře propojily, je zapotřebí následovat přesnou sekvenci zdlouhavých postupů, praní, nanášení mořidel, máchání, bez kterých by se bavlněná vlákna jen těžko zabarvila.
Já jsem se o technice mořidlového tisku poprvé náhodou dočetla v krátké zmínce v příspěvku textilního návrháře Grahama Keegana (Californie). Tím jenom začala moje cesta dlouhého pátrání, protože jsem do té doby nic podobného neznala. Moc mne lákalo to zkusit. Během 10let, kdy jsem ryla autorská razítka, jsem se totiž kolikrát pokoušela tisknout na látku, ale barvy, které se u nás nabízejí jako vhodné k potisku textilu, mi nepřinášely dostatečné uspokojení. Tohle ale vypadalo úplně jinak. Dva roky jsem hledala v knížkách a po internetu postupy spojené s mořidlovým tiskem a skládala jsem si je dohromady z drobných útržků. Podnikla jsem hodně pokusů s neuspokojivými výsledky. Nakonec jsem si střípky všemožných informací poskládala dohromady a propracovala jsem se k postupům, které fungují skvěle. Ty jsem si také později ověřila díky skvělým kurzům MAIWA school of textiles. Je to úžasný tým nadšenců, kteří šíří do světa tradiční barvířské techniky a jsou v přímém spojení s indickými řemeslníky a jejich historií.
Ze začátku jsem experimentovala s tradičními indickými motivy, později jsem se do tisků rozhodla zapojit i české a slovenské folklorní vzory.
A jak to tedy vlatstně funguje?
Ve skratce se na nenamořený textil pomocí raznic natisknou mořidla
(mořidlové pasty se dělají z kamence a železa) a po zaschnutí a ustálení se látka namočí do barvící lázně. Barvivo začne chytat intenzivně v místech, kde je natištěné mořidlo. Kamencové pasty vytahují zářivé tony, zatímco železité otisky zčernají díky reakci s taniny v barvivech.
Výsledná barevnost záleží na barvící lázni, do které látku s potiskem vložíte. Experimentovala jsem s různými nálevy ale za mne nejkouzelnější barevná kombinace vzniká z mořeny barvířské, červeno-černé motivy na starorůžovém pozadí jsou prostě neodolatelné.
Nejlepší na tom všem je, že výsledek se ukáže až na samotném konci celého procesu, kdy pozorujete, jak se motivy na látce pozvolna obarvují v hrnci. Alchymie proměny, která celou dobu není vidět se ukáže až v samotném závěru. Je to opravdové kouzlo, které ovšem vyžaduje pořádnou dávku trpělivosti.
Comments