Budeme cestovat rostlinou říší a objevovat barvy ukryté v rostlinách.
.
Inspirováná koutnicovými poklady jsem totiž dostala chuť zkusit si také kreslit nití.
A tak jsem si na pár týdnů odskočila k barevným nitkám.
Už nějaký rok si tu schovávám klubíčka "Sněhurek", co jsem dostala z pozůstalosti po jedné staré paní. A teď přišel čas obarvit je přírodou. Něco málo už jsem měla obarveno ve zbytkových lázních, ale jala jsem se svou barevnou paletku trochu rozšířit.
Začala jsem tím nejjednodušším. Cibulovými slupkami. To je pro každého barvíře dostupné zbóží a já si je poctivě sbírám během celého roku z kuchyňského odpadu. Barvení cibulí je velmi uspokojivé, barvivo se celkem rychle extrahuje a výsledná barvička je prostě k sežrání. Podle toho, jak tam přízi necháte dlouho, nebo kolik použijete množství slupek, můžete získat i více odstínů spíše teplejší zlatavé žluté.
Studenou žlutou jsem získala z odvaru rýtu barvířského. Našla jsem náhodou pár rostlinek loni na skládce a nemohla jsem je tam nechat, ikdyž byly dávno po odkvětu. Nasbírala jsem a usušila celé odkvetlé lodyhy a překvapivě fungují bezvadně. Výsledná žlutá je studenější s nádechem trochu do zelena. Podobný odstín jsem získala i z nepotřebné mrkvové natě jen o něco světlejší.
S červenými odstíny samozřejmně pomohla moje milovaná mořena barvířská. Používám sušený a drcený kořen nebo barvící extrakt, když chci získat intenzivnější odstín. Vyčerpaná mořenová lázeň mi vykouzlila krásné růžové tóny. A přebarvením žlutých nitek vznikla oranžová.
Rozhodla jsem se tentokrát vyzkoušet i bájné indigo. K tomu se odhodlávám už několik let a tohle se mi zdálo jako drobný projektík ideální pro začátečníka. Zvolila jsem si železitou káď, ve které se dá barvit i za studena. A modrá byla na světě a také doplnila chybějící odstíny. Přebarvením žlutých nitek vznikly zelené a tyrkysové a růžových nitek fialové.
Pak jsem ještě kombinací hálky růžové a železa získala pěknou stříbrno- šedivou.
Určitě by se dalo pokračovat dál, ale vznikla mi krásná paletka devíti barev, se kterou jsem náramně spokojená.
Byla jsem z ní natolik nadšená, že jsem si ji prostě nemohla nechat jenom pro sebe. A tak následoval další nápad. Vytvořit takovou sadu s nitkama a vyšíváním pro vás. Z mládí si pamatuji několik základních vyšívacích stehů, které jsem si osvěžila a zjistila jsem, že mi tento jednoduchý slovník bohatě vystačí i na mnohé drobné motivy z koutnicových výšivek. Do sady jsem z nich vytvořila pěkný vzorníček.
Na festiválku přírodních barev, který proběhl začátkem května v Toulcově dvoře, jsme měly hned možnost ji ozkoušet. Nadchla jsem pro vyšívání hned několik generací žen, ikdyž zprvu tvrdily, že to vůbec neumějí. Ženám se líbilo, že třeba zelené bavlnky jsou obarvené trochu nerovnoměrně, výšivce to prý přidává na kráse, ikdyž není člověk nijak zručný. Shodly jsme se na tom, že pro nás, kdo potřebujeme zaměstnávat ruce, aby si odpočinul mozek, je vyšívání ideální kombinace relaxu a tvůrčího vyžití.
Těch sad mám celkem jenom 15 a nevím kdy a jestli vůbec bude prostor dělat další. Protože jak se znám, zase mne to třeba zavane úplně jinam...
Tak pokud byste zatoužily také vyšívat přírodními barvičkami a koutnicově, neváhejte a ulovte si svojí sadu na mém e-shopu. Myslím, že to může být i fajn dárek pro někoho blízského.
Nebo byste si to barvení chtěli také vyzkoušet? Přemýšlím o tom, udělat kurzík na barvení nitek, tak by mne docela zajímalo, zda by to zajímalo i někoho z vás. Možná někdy během léta pro pár lidí u mne na zahradě? Anebo třeba online kurz, podle kterého byste si mohly čarovat v klidu doma, ve svém tempu? Chce to totiž pár zásadních fíglů, aby se bavlněné nitky uspokojivě obarvily. Ráda vás je také naučím. Kdyžtak se mi ozvěte, napište, co by se vám nejvíc líbilo. Budu ráda za každou zpětnou vazbu.
Tím se s vámi pro dnešek loučím a těším se na to, kam nás to příště zavane!
Comments